Pro někoho, kdo má rád přírodu a rád tvoří, je řezbářství krásným spojením obojího.
Na kurzu řezbářství, pod vedením skvělého Marka Vodičky, jsme se dověděli něco málo o stromech a jejich dřevě. Protože není dřevo jako dřevo. Třeba jehličnany pouštějí ještě pryskyřici, ořech má krásnou kresbu, ale taky pěkně tvrdé dřevo na opracování. Pro začátečníka je vhodné např. dřevo z lípy. Je měkké a nepraská. Měkčí dřevo mají třeba taky smrk, borovice, topol nebo vrba. Naopak tvrdé dřevo mají habr, akát nebo tis, dub a stromy ovocné.
Po bezpečnostní instruktáži nám byly představeni dlátka a pilky, a mohli jsme se pustit do práce. Před kurzem jsme nahlásili, na čem bychom rádi pracovali, takže náš kousek dřeva nás již očekával. Na začátek lze vyřezat misku, lžíci, reliéf, malou sošku.
Na dřevo se nakreslí tvar, kterého chceme dosáhnout. Na větší odřezky je lepší pilka, jinak byste se mohli udlátkovat. Poté je již čas na dlátka. Ty jsou v různých velikostech a tvarech, ale vždy by měla být dostatečně ostré.
Já jsem svůj výrobek nestihla na kurzu dodělat, ale to vůbec nevadilo. Pořídila jsem si dlátka přímo na kurzu, vzala svůj polotovar a doma jsem již doladila detaily.
Hotový výrobek je vhodné zakonzervovat. Voskem, olejem, barvou, dle toho, k čemu bude využíván. Moje vařečka byla vyrobena na vaření, tak jsem ji věnovala péči lněným olejem.